Přehodnocení paradigmatu prostoru moderní architektury je jedním z trvalých příspěvků Louise Kahna této profesi. Výkresy k nerealizovanému projektu Dominikánského kláštera (1965–1969) nabízejí intimní pohled na architekta při práci na několika zásadních otázkách architektonického prostoru, a to hledání zdrojů významu v sociální, morfologické a krajinné dimenzi. Tato studie otevírá cestu k prozkoumání Kahnova prohlubujícího se chápání prostoru skrze několik jeho nejvýznamnějších děl a předkládá nový pohled na bohatou poezii prostoru této architektury.
Jakožto výsledek rozsáhlého výzkumu, bohatě ilustrovaná, včetně dosud nepublikovaného archivního materiálu a nových diagramů je tato kniha nejen ideálním úvodem do Kahnova myšlení, ale i zhodnocením díla trvalého významu.
Domnívám se, že nejinspirativnějším bodem, ze kterého můžeme pochopit architekturu, je podívat se na místnost,docela obyčejnou místnost, jako na počátek architektury
Louis Kahn, 1972