Demokracie a lidská práva se zdají být v západním společenskovědním diskursu i politické praxi těsně propojenými pojmy. Je ovšem jejich blízkost skutečně tak očividná?

Základním cílem monografie je analyzovat význam a důsledky proměn diskursu demokratizace a lidských práv pro současné sociopolitické procesy, a to s přihlédnutím a důrazem na realitu střední Evropy. Kniha nejprve rozebírá metodologické výzvy, před nimiž v současnosti stojí výzkum demokratizace a lidských práv, a vymezuje klíčové termíny spjaté s nedemokratickými režimy a jejich demokratizací, rozebírá jejich vývoj „po“ demokratizaci, tedy směřování některých demokratizujících se režimů k režimům „hybridním“, včetně jejich poměru k dodržování lidských práv. V dalších kapitolách pak autoři kladou základní otázky po smyslu a definici demokracie, jejích různých formách a koncepcích, podrobně rozebírají lidská práva, proměny jejich zdůvodnění v různých obdobích a různých školách politické filosofie, a zaměřují se i na otázku konstitucionalismu a jeho propojení s demokracií a lidskými právy. Poslední čtyři kapitoly jsou zaměřeny na konkrétnější a praktičtější problémy, jako jsou: vztah voleb a demokratizace, demokratizace a lidská práva pohledem současných základních teorií mezinárodních vztahů, sekuritizace lidských práv a demokracie a jejich střetávání v postkonfliktních a rozdělených společnostech. Poslední kapitola se zaměřuje na otázku, do jaké míry s sebou demokratizace států střední Evropy přinesla porušování některých lidských práv a jak toto střetávání posuzovaly ústavní soudy těchto států a Evropský soud pro lidská práva.

Autorský kolektiv tvoří politologové, právníci a političtí filozofové působící na Masarykově univerzitě v Brně. Vychází v koedici s Masarykovou univerzitou.