Reba Laffertyová se narodila v prominentní rodině jako jediná dcera snad až příliš milujícího otce. Když přišla na svět, bylo Nordu Laffertymu už přes padesát, a zřejmě i proto jí nedokázal nic odepřít. Řadu let jí vysekával z problémů, které občas měla se zákonem, ale pak ji jednou obvinili ze zpronevěry a on tam nebyl, aby jí podal pomocnou ruku, tak skončila Reba v kalifornském nápravném zařízení pro ženy. Propustili ji ve dvaatřiceti, když si odpykala dvaadvacet měsíců ze čtyřletého trestu. Zbytek měla strávit v podmínce. Nordu Laffertymu proto velmi záleželo na tom, aby už nesešla z cesty, aby se držela pěkně doma a nebrala drogy, nepila a neoddávala se hazardu. Kinsey čekal zdánlivě jednoduchý úkol: dohlížet na Rebu, dokud si zase nezvykne na svobodě a nezařídí si nový život, nedovolit jí, aby porušila podmínku. V lepším případě z toho koukalo pár dnů práce. Nic co by se nedalo zvládnout – mladá dáma svých činů litovala a vypadala celkem sympaticky. A ani ty peníze nebyly k zahození.
Jenže život není nikdy tak jednoduchý, jak to vypadá, a Reba se na svobodě neohřála ještě ani dvacet čtyři hodin, když se přihlásil jeden starý známý…
Čtenáři si u Sue Graftonové už tak nějak zvykli očekávat neočekávané a ani R… jako risk nepředstavuje v tomto směru výjimku. Ačkoli se hlavní zápletka, velice důmyslně vystavěná, točí kolem praní špinavých peněz, celý příběh vypráví o lásce: o nenaplněné lásce, o zrazené lásce, o lásce odpírané. A o lásce, která si žádá pomstu. Reba Laffertyová si z toho může vzít jen jediné ponaučení: Člověku se někdy to, co v životě udělá, vrátí a podrazí mu nohy. A ještě se dozví, že dobro někdy zvítězí nad zlem, když prohraje.