Svazek č. 4 - Děti divočiny

   Čtvrtý svazek díla světoznámého autora, jehož dílo v literatuře o zvířatech znamenalo významný zlom. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří přisuzovali zvířatům lidské vlastnosti, Seton o nich psal zcela jinak. Od svých chlapeckých let se toulal kanadskou a americkou přírodou a sbíral poznatky o jejích plachých obyvatelích: liškách, jelenech, veverkách, rysech, zajících, vlcích a jiných "dětech divočiny".

Protože byl skvělým pozorovatelem - to jistě souviselo s jeho malířským studiem a povoláním - a k tomu navíc vynikajícím vypravěčem, popsal své zážitky a poznatky v řadě povídek.

I když je tvořil téměř před sto lety, jsou dodnes živé

a nepřekonané.

Ačkoliv u nás Děti divočiny nevyšly v souborném vydání již téměř sedm desetiletí, název této povídkové knihy se stále udržuje v povědomí jako klasický typ dobrodružné literatury

s přírodní tématikou. Jsou to však dobrodružství reálná, na hony vzdálené vymyšleným románům.