Knihu tvoří deset kapitol. První čtyři texty zahrnují heideggerovské souborné tázání po smyslu, v našem případě historie (čas, prostor, kultura, dialog). Následující dva prodlévají u faktografického jsoucna dějin (antisemitismus, husitská tradice). Závěrečná čtveřice formuluje metateoretické otázky, jako jsou historická sémantika, modelování, historická psychologie, historická etika. Z tohoto desatera byly čtyři etudy již publikovány.
Hledání historického času je podstatným rozšířením stati, která původně nesla název Čas dění subjektu, čas vyprávění, čas historický a vyšla v publikaci Historik v proměnách doby a prostředí - 20. století (vyd. Jiří Hanuš a Radomír Vlček), Brno 2009, s. 89 - 116. Kultura jako kategorie dialektické hermeneutiky je upraveným a rozšířeným zněním studie, jež původně vyšla ve sborníku Kultura jako téma a problém dějepisectví (vyd. Tomáš Borovský, Jiří Hanuš a Milan Řepa), Brno 2006, s. 25 - 34. Skica dějin antisemitismu se zvláštním zřetelem na české dějiny 19. - 20. století je přepracovanou variantou hesla Antisemitismus, napsaného pro Encyklopedii českých dějin, z jejíhož projektu nakonec sešlo a z níž Historický ústav AV ČR vydal v Praze 2009 pod redakcí Jaroslava Pánka ukázkový první svazek. Konečně Zamyšlení nad husitskou tradicí v legiích a hermeneutickým výkladem "tradice" se v původním užším znění jmenovalo Zamyšlení nad husitskou tradicí v legiích (a hermeneutickým výkladem pojmu "tradice") a knižně vyšlo v publikaci My, Jan bratr Žižka (vyd. Jaroslav Hrdlička a Jan Blahoslav Lášek), Brno 2006, s. 90-102. Šest dalších etud otiskujeme poprvé.
