
Monografie přináší detailní vhled do jazykových mechanismů, které napříč jazyky formují podobu evropských úředních textů. Zaměřuje se na nominálnost coby klíčový stylistický rys dokumentů Evropské unie a sleduje, jak se vybrané anglické nominální struktury – komplexní jmenné fráze a nefinitní slovesné tvary – proměňují v autentických českých překladech. Na teoretickém základě, který propojuje kontrastivní lingvistiku a teorii překladu, autorka analyzuje překladatelské posuny mezi dvěma systémově odlišnými jazyky, jejichž používání je ukotveno v kulturně i komunikačně rozmanitém prostředí evropské administrativy. Kvalitativně orientovaná analýza hodnotí adekvátnost překladatelských řešení s ohledem na jazyková specifika angličtiny a češtiny, vliv eurožargonu, a zejména požadavky na funkčnost textu. Publikace je určena jak studentům anglistiky a bohemistiky, translatologie či evropských studií, tak odborníkům na teorii a praxi překladu v kontextu domácím i mezinárodním, kteří si chtějí rozšířit své povědomí o institucionálním překladu a interkulturní komunikaci.