Sborník Mácha redivivus (1810–2010) připomíná významné výročí české literatury a kultury: dvě stě let od narození básníka Karla Hynka Máchy (16. listopadu 1810 – 6. listopadu 1836). Povaha publikace, sestavené editory Alešem Hamanem a Radimem Kopáčem, se výrazně liší od titulů vydaných v souvislosti s máchovskými výročími v minulém století (Karel Hynek Mácha, osobnost, dílo, ohlas, 1937; Torzo a tajemství Máchova díla, 1938; Realita slova Máchova, 1966; Prostor Máchova díla, 1986; aj.). Její specifikum spočívá v různorodosti zastoupených autorů (rozlišný věk, národnost, profese) a ve volnosti přístupu k danému tématu. Literárněteoretické přístupy zdůrazňují buď intertextové vazby Máchova díla (Ž. Čolakova, L. Doležel, A. Haman, D. Hodrová, V. Košnarová, R. Pynsent, H. Schmidová, H. Voisine-Jechová, I. Vörös), nebo aspekt historický (M. Exner, M. Hrdina, V. Novotný, J. Schwarz, K. Tučková, D. Tureček). Příspěvky esejistického rázu jednak usilují poeticky postihnout složitý profil básníka (J. Štolba a další), jednak vyjadřují esejistův osobní vztah k Máchovu dílu (mj. R. Erben, A. Kliment, K. Zlín); další se inspirují motivikou poutnictví a cesty jako projevu romantického neklidu (J. Balvín, J. Kroutvor, B. Solařík, J. Suk), sledují máchovské ohlasy u současných tvůrců (J. Šofar), případně oblast Máchovy „deníkové“ erotiky (R. Kopáč). Snahou editorů bylo, aby ze sborníku, pokud možno, vyvstala mozaikově pestrá, konkrétní podoba básníka a jeho díla, jež by Máchův odkaz zbavila kanonické ztuhlosti a abstraktní formulkovosti.
