Na obálce dosud pozorovatelného vesmíru byly objeveny vesmírným teleskopem Jamese Webba galaxie a hvězdy v rozporu s dosavadními teoriemi o vzniku vesmíru. Horizont poznání, který je předmětem této knihy, tento rozpor vysvětluje. „Knihu Horizont Poznání II jsem přečetl s velkým zájmem. Dotýká se těch nejhlubších rovin poznání světa kolem nás. Co je to realita, jaká je podstata prožitku, co je to co pozoruji a kdo jsem já, ten který to pozoruje? Domnívám se, že vědecké poznání samo ukazuje na skutečnost, že vědeckou racionální metodou se ke skutečné podstatě bytí dobrat nelze. Objevy kvantové fyziky jsou neslučitelné s klasickým pohledem objektivního deterministického světa, kde vědomí pozorovatele je jen náhodným důsledkem sebeorganizace hmoty. I věda nejracionálnější ze všech, matematika, prošla podobnou revolucí jako fyzika objevem kvantového světa a relativity. Rakouský matematik Kurt Gödel objevil nepřekročitelné hranice axiomatické metody v matematice a prokázal nemožnost vytvoření úplné a bezesporné teorie. A tak moderní věda naráží na ”neřešitelné”otázky jako je problém měření v kvantové fyzice, co je vědomí, jak vznikl život a mnoho dalších. Zdá se, že barevnější obraz se před námi objevuje zkoumáme-li svět optikou propojené vědy a filosofie. Tento přístup se v důsledku obrovského rozmachu vědy moderní doby ze společenského diskurzu do jisté míry vytratil.
