Soubor dopisů z válečných let navazuje na sborník Máchovská zření Františka Doležala.
František Doležal - malíř, grafik, publicista a výtvarný teoretik.
Soukromě studoval v letech 1928-1932 malířství v Častolovicích u Antonína Hudečka, v letech 1935-1939 Praze grafiku u Františka Tichého. Debutoval jako básník v Almanachu pro poesii a život 1920-1930, poprvé vystavoval v roce 1936 v Burianově Salonu na chodbě v Mozarteu. Psal výtvarné kritiky, eseje a kreslil karikatury. Spoluzakladatel bývalé Galerie Vincence Kramáře v Praze-Dejvicích, působil jako předseda její výstavní komise v letech 1964-1971. Člen skupiny SČUG Hollar a Index.
Jeho tvorba byla poznamenána tendencí konstruktivismu, ve 30.letech maloval surrealistické plátna a tvořil koláže k básním. V 1.polovině 40.let maloval městskou periferii a portréty, zabýval se grafikou. Od r. 1956 maloval krajinu (Litoměřice, České středohoří). Od r. 1960 se začal zabývat dílem Karla Hynka Máchy a vytvořil rozsáhlý Malý a Velký máchovský cyklus (v letech 1969-1973, 1978-1987). Namaloval několik dalších obrazových cyklů jako Žena v množném čísle (1966-68), Deník Marie (1966-74), Reminiscence na České středohoří (1971-1977), Poselství naděje (1975-78), Chile 73 (1973-75), Pocty (1972-1989), Signály času (1980-1989). Jeho tvorba se řadí k tradici české imaginativní malby 2. poloviny 20. století.
Žil v Praze a v Hlinné u Litoměřic. Působil jako redaktor, později ve výtvarném referátu ministerstva kultury. Podílel se na vytvoření sítě regionálních galerií. Cestoval v letech 1956 a 1965 do Paříže, 1965 do Vídně a Itálie, časté cesty do Jugoslávie (studijní pobyt v r. 1965), 1985 do Itálie a na Sicílii.
Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hl.m.Prahy, Památníku národního písemnictví, Českého muzea výtvarného umění, v galeriích v Hradci Králové, Litoměřicích, Karlových Varech, Chebu, Pardubicích, na Hluboké, v Rychnově nad Kněžnou , v Roudnici nad Labem, dále v soukromých českých i zahraničních sbírkách.
