Pěvecká dráha tenoristy Bena Blachuta (1913–1985) byla bytostně spjata s českou hudbou. Během více než čtyřicetiletého působení na operních scénách v Olomouci a v Národním divadle v Praze, při hostování v dalších operních domech, v koncertních síních a na chrámových kůrech zpíval téměř vše od barokních pastorel přes romantické písně po dobové kantáty a od základních milníků české operní tvorby po světové premiéry nových děl. V Blachutově éře – od 40. do 80. let dvacátého století – byly opěrnými pilíři jevištního repertoáru opery Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Vedle nich vystupoval Blachut na scénách Národního divadla i na scénách většiny československých a mnohých zahraničních operních domů také v operách třinácti dalších českých skladatelů. Zvukové dokumenty uchované v archivech Českého rozhlasu, Supraphonu a České televize zachytily ze Smetanových a Dvořákových oper v Blachutově podání nejen všechny hlavní jevištní role, ale také jeho pěvecké výkony připravené pouze pro záznam.
