Všichni jsme zažili, když nám útržek rozhovoru zněl v hlavě pořád dokola: Neměla jsem na tátu vyletět, vždyť mě vždycky ve všem podporuje... Vnitřní hlas opakuje naléhavou výčitku znovu a znovu a znovu.
Přeháníme, děláme si starosti, katastrofizujeme. „Dotěrné drmolení“ označuje právě tyto negativní myšlenkové smyčky: vytrvalé, ale bezcenné přemítání o minulosti, úporné obavy z budoucnosti. Negativní myšlenky nám brání v řešení problému i v dalších nutných činnostech. Mohou mít sociální důsledky, když ve styku s ostatními lidmi neustále zdůrazňujeme jen svoje problémy.
V Dotěrném drmolení nás psycholog a neurovědec Ethan Kross naučí, jak hlas v naší hlavě ovládnout. Cílem ale není umlčet ho, přestat mluvit sám se sebou – to by se nám mohlo vymstít.
Jak se ukáže, klíčovou strategií je „distancovaná samomluva“, jež spočívá v dosažení mentálního odstupu od sebe sama, v získání nadhledu. Mluvíme pak sami se sebou, jako bychom byli jinou osobou: Nemůžeš vědět, co tím vlastně myslel. Možná tvoji reakci chápe.
Vnitřní hlas se může stát jednou z našich nejsilnějších stránek, může nás přenášet do jiných světů, představit nám o něco jinou minulost, ale hlavně vzrušující budoucnost – nedovolme mu, aby nás věznil v pekle sebeobviňování.
