9.1.1890 narozen v Malých Svatoňovicích. Otec Mudr. Antonín Čapek (1855 - 1929), matka Božena, rozená Novotná (1866 - 1924). Sourozenci Helena (1886 - 1961), poprvé provdaná Koželuhová (ovdověla 1926), podruhé Palivcová, a Josef (1887 - 1945). Ještě téhož roku se rodina stěhuje do vlastního domu v Úpici Bratři Čapkové v Paříži roku 1911 F.Peroutka a K.Čapek v zahradě 1937 Při odpočinku 1938 Svatební foto K.Čapka a O.Scheinpflugové z roku 1935 1895 - 1901 navštěvuje obecnou a 1. třídu měšťanské školy v Úpici 1901 - 1905 studuje v Hradci Králové gymnázium 1905 - 1907 přestupuje na První české státní gymnázim v Brně 1907 - 1909 po přestěhování celé rodiny z Úpice do Prahy studuje na Akademickém gymnáziu v Praze 1909 - 1915 studuje na Filozofické fakultě UK filozofii, estetiku, dějiny výtvarného umění, germanistiku, anglistiku a bohemistiku, v listopadu 1915 je promován na doktora filozofie 1917 působí jako domácí učitel Prokopa Lažanského na zámku v Chyších u Žlutic, v říjnu nastupuje jako redaktor do Národních listů 1920 seznamuje se s Olgou Scheinpflugovou, herečkou 1921 - 1938 redaktorem pražské redakce Lidových novin 1921 - 1923 dramaturgem a režisérem v Městském divadle Královských Vinohrad 1922 poprvé představen prezidentu T.G.Masarykovi, s nímž jej poutalo celoživotní přátelství 1923 cesta do Itálie 1924 cesta do Anglie 1925 zakládá československou odbočku mezinárodní spisovatelské organizace Penklub 1929 cesta do Španělska 1931 cesta do Holandska 1935 26.8. se žení s Olgou Scheinpflugovou, novomanželé dostávají od Václava Palivce do doživotního užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž 1936 podniká s manželkou cestu do Skandinávie, poprvé navržen na Nobelovu cenu za literaturu 1937 účastní se světového kongresu Penklubů v Paříži 1938 významně se podílí na organizaci světového kongresu Penklubů v Praze. Po mnichovské konferenci je proti němu vedena nenávistná kampaň na stránkách pravicového tisku. Při likvidaci škod na Strži, způsobených povodní, se nachladil a později - 25.12. podlehl zápalu plic. Pohřben byl na Vyšehradě dne 29.12.1938.
Jaroslav Seifert sa narodil v Prahe 23. septembra 1901. Jeden z najväčších českých básnikov, publicista, prekladateľ, nositeľ Nobelovej ceny za literatúru (1984). Po nedokončených štúdiách sa venoval novinárskej práci a literatúre. Pracoval v rôznych redakciách a vydavateľstvách.
Ako prvý z avantgardných básnikov dospel k poézii "ohrozeného domova". Svoju clivú a spevnú lyriku prehĺbil filozofickými reflexiami a umocnil voľným veršom.
Z jeho bohatej, vyše šesťdesiatročnej tvorby vyberáme:
a) proletárska poézia
Město v slzách, Samá láska
b) poetismus
Na vlnách T.S.F., Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
c) 30. roky
– intímna lyrika: zbierky Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro sbohem
Zhasněte světla – reakcia na mníchovskú zradu
d) za okupácie
– zbierky Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná,
Kamenný most
e) po vojne
– zbierka Přilba hlíny - 3 cykly: Osm dní, Říp v okně (básne z vojnových rokov), S otevřenou náručí (zážitky z mája 1945)
– zbierka Šel malíř chudě do světa
– básnická skladba Píseň o Viktorce, zbierka Maminka
f) 60. roky
– tvorba po desaťročnej odmlke – reflexívna lyrika, nepatetický pohľad na svet – vplyv existencializmu, pocit úzkosti z totalitnej moci; nepríjemné životné skúsenosti
– zbierky Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů
g) 70. a 80. roky
– publikácie v samizdate – spomienky, životné bilancovanie, verše priateľom, láskam, Prahe
– zbierky Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem, kniha spomienok Všecky krásy světa
