V Perličce na dně, povídkové sbírce z roce 1963, která je autorovým knižním debutem, se poprvé setkáváme s tématem, jež bude v různých podobách prolínat celou Hrabalovou tvorbou. Jsou jím pábitelé, lidé s nerůznějšími osudy, které spojuje chuť - ba přímo nutkavá potřeba - vyprávět, touha vykřesat z banálních historek kouzelnou jiskru, v níž zahlédneme zárodky nového, moderního mýtu. Jak říká sám autor: "Když jsem před lety poznal směr svého srdce, vydal jsem se do přátelského světa, podbíjel jsem kolejnice, byl výpravčím vlaku, nabízel životní pojistku, pracoval jako obchodní zástupce, dělník v ocelárně, balil starý papír, dělal kulisáka. To všechno jen proto, abych se umazal prostředím a lidmi a občas zažil tu ohromující událost, že jsem zahlédl na dně člověka perlu." V celkem jedenácti povídkách budeme mít možnost poznat takových lidí a takových perel dostatek. Osloví nás nejen svou jadrnou řečí a někdy až komickým jednáním, ale i naivně chápavým přístupem ke světu.Také ve slavné novele Ostře sledované vlaky (1965), odehrávající se na malém nádraží za protektorátních časů, na nás čekají zdánlivě groteskní hrdinové, kteří v rozhodujícím okamžiku ukážou svou lidskou velikost.
