Píseň robota Amadea

Básnická skladba českého spisovatele odměněná první cenou v literární soutěži pořádané Mensou České republiky.. Eduard Martin věnoval svou skladbu "budoucím básníkům, kteří budou psát verše..." Jeho přibližně třicetistránková poéma je úvahou o blízkém, ale smutném světě, z něhož zmizí poezie i verše a v němž lidé zapomněli snít a vdechovat krásu psaného slova. Paradoxně se tak nejvnímavější bytostí stane robot Amadeus, který se rozhodne složit píseň svým stvořitelům. Jeho zpěv je elegií o době, kdy "čísla nahrazují poezii", kdy "při volbách smí bláto nahrazovat démanty", kdy "počítají se hvězdy / ale zapomíná se na jejich třpyt". Přesto je však v Amadeově písni ukryta touha a naděje, že člověk odmítne falešné iluze a znovu objeví hodnoty života i schopnost snít. A sílu přenést tyto představy do příštích dnů.