Urmedvěd

Urmedvěd je natolik netypickou a ryze osobní autorskou zpovědí, že byl v osmdesátých letech nejen nepřijatelný pro oficiální literaturu, ale s jeho vydáním dlouho otálely i samizdatové kruhy - a ty pražské ho nakonec nevydaly vůbec. Je naprosto zásadní Kratochvilovou prací, z níž čerpá i ve svých dalších dílech. Román nepřehledný a těžko uchopitelný od titulu až po poslední slovo je literárním ztělesněním autorova odporu k realisticko-optimistickým, přehledně vyprávěným příběhům tehdejší socialistické literatury. Dílo je inspirováno obdobím počátků normalizace, kdy Kratochvil pracoval jako dělník. Náročná četba potěší ty čtenáře, kteří nečekají od knihy začátek a konec, ale jsou ochotni vyhrabat si příběh zpod nánosu tu více, tu méně zajímavých myšlenek a postřehů.