K neblahému konci

Hrdinný Eduard, Černý princ, umírá dříve, než jeho již senilní otec, a dědicem trůnu se stává jeho mladý syn, Richard z Bordeaux (Richard II., 1367 – 1400), jehož obklopují ambiciózní strýcové. Nejstarším z nich je John z Gauntu, který se po svatbě s Blanche z Lancasteru stal vévodou a po králi nejbohatším a nejmocnějším mužem v zemi, a je také tím, kdo nejvíc touží po koruně.

Při povstání sedláků vedeném Watem Tylerem prokáže mladý Richard jak odvahu, tak vojenské schopnosti v bitvách u Mile Endu a Smithfieldu, a zdá se, že bude dobrým panovníkem. Žije ve šťastném manželství s Annou Lucemburskou, ale jeho extravagance a sklon k tomu obklopovat se svými oblíbenci jej přivádí do neustálých konfliktů. A tak musí nakonec čelit obžalobě lordů hrozících sesadit jej z trůnu a omezujících jeho moc.

Živý obraz dvora ukazuje královy pošetilosti, i jeho oddanost příteli Robertu de Vere a lásku k oběma královnám, bystré Anně, a po její smrti i Isabelle. Ale také jeho zaslepenou cestu ke katastrofě. Nikdy Lordům odvolatelům nezapomněl utržené příkoří a krutě se pomstil. Tuto ránu mu však syn Johna z Gauntu, Henry z Bolingbroke, tvrdě vrátil, zbavil jej trůnu a uvěznil na hradě Pontefract.