
Fiktivní deník Josifa Visarionoviče Stalina je čtivým, ale přesto nezjednodušeným pohledem do jeho nitra. Autor pracuje s doloženými a ověřenými historickými fakty, před čtenářem vyvstává živý obraz Stalina v nezkreslené podobě a tato "analýza zla", v níž odhaluje důvody a pohnutky Stalinových činů, čtenářem otřese. Přesvědčení, že masoví vrahové jsou vlastně slabí zbabělci, jen kolečka v soukolí mašinerie společnosti a že zbabělost je podstatou zla, v tomto případě neobstojí. Stalin nebyl zbabělý slaboch, ale bystrý znalec lidí, manipulátor, který na cestě k absolutní moci potlačil svou víru v Boha i svědomí. Tento schopný byrokrat, přestože nebyl dobrý řečník ani neměl charisma, si dovedl mravenčí prací přizpůsobit celý stranický aparát a využít ho k uplatnění své absolutní moci. Osobní zápisky jsou napsané údajně v letech 1938-39, tedy v období, kdy Stalin získal téměř neomezenou moc. Ústředním motivem je jeho nenávist k rivalovi - Lvu Trockému, jenž byl sice v exilu v Mexiku, ale Stalina přesto neustále pronásledovala utkvělá představa, že na něj Trockij připravuje atentát. Autor ve svém brilantním díle kombinuje čtivost románu s přesností historické práce.