Tajné zasvěcení

Tajné zasvěcení zahajuje vydavatelskou řadu duchovních spisů drobnějších rozsahem, ale se vzácným a vybroušeným obsahem. Proto dostala název Drahokamy. Autor v tomto spisu čtenáři názorně vysvětluje, kde má hledat kořeny neúspěchu v duchovním úsilí: ve sklonech, jež jako podvědomé hnací síly ovlivňují projevy jeho pudové a emocionální přirozenosti a tím i jeho myšlení a jednání. Ovládnutí sklonů lze dosáhnout jen nekompromisní soustavnou sebevýchovou pomocí analytického sebepozorování, jež je nakonec odhalí z hlubin podvědomí a tím umožní je ovládat. Tajné zasvěcení zdůrazňuje metodiku správně prováděné introverze, vedoucí ke kladnému duchovnímu vývoji, která je do podrobností rozvedena v ostatních spisech Květoslava Minaříka.

Jsi-li idealista, jenž by rád prospěl světu, musíš být i realista, který si musí napřed pomoci sám. Teprve potom poznáš, zda si lidé přejí, abys jim pomohl, nebo zda si to nepřejí. Když někdo vnucuje světu dobro podle svých představ, může to být bráno jako bláznovství. Jako zločin páchaný na lidstvu se to může vnímat, když je začne světu vnucovat nějaká organizovaná skupina.
Chce-li někdo dělat světu dobro nebo mu udělovat představy o dobrotě, musí získat zasvěcení, aby vůbec pochopil, jak to s tím dobrem je. Předesílám hned, že zasvěcení může každého dovést k poznání, že si nikdo jeho pomoci a dobra nepřeje. Přeje si pouze ukájet svou zvědavost a touhu po smyslových požitcích a jen málokdy někoho zajímá metoda jak odstranit veškerou strast. V podstatě má každý jedinec, ať chytrý, nebo hloupý, vzdělaný nebo nevzdělaný a dokonce i neomezeně hloupý, svůj životní názor vždy hotový už proto, že jej zdědil jako vlastnost svého tělesného zrození. Proto ho vždycky zajímá jen to, aby byl tento jeho názor potvrzován. Mystik tedy musí být zproštěn všech osobních sklonů, aby mohl jednat nestranně a aby nejednal ani neuvědoměle ve svůj osobní prospěch, byť s myšlenkou na dobro druhých.