Deset let spřádá a střádá Václav Větvička malé, spíš literární než botanické, portréty rostlin. A pak je zakládá jako herbářové položky. Bez sušení, bez lisování, jak by se slušelo. Místo toho je týden co týden nosí do rádia, do Českého rozhlasu 2 - Praha. A týden co týden, současně s kuropěním, je představuje v tichu rozhlasového studia. Pak si obvykle říká: "Nedělal jsem to zbytečně? Je možné, aby v tak nekřesťanskou ranní hodinu byl vedle kurů ještě jiný tvor vzhůru?" A považte, najdou se tací. Avšak i ti, kteří coby bezvýhradné sovy kuří hlas nikdy nezaslechli, se o takovém květinovém kuropění doslechli a dožadovali se jej. Ovšem v rozumnou denní (čti soví) hodinu. Proto vám předkládáme zmíněné portréty kytek v tiché, tištěné verzi, doplněné něžnými, jako verše na vodě rozmytými kresbami Anny Skoumalové-Hadačové. V rádiu byste je vidět nemohli. Ale na rozdíl od rádia, v němž proběhlo už desetkrát květinové jaro a léto a stejný počet podzimů a zim, jsme ony roční doby seřadili v zaběhnutém sledu našich čtyř ročních období. A připravili jsme je tak, že se vám vejdou pod polštář a budou vás - chcete-li - provázet do dřímoty…
