Exotické nákupy, dobrodružství v písečné poušti, koupání v Perském zálivu nebo v Indickém oceánu. Dubaj, Spojené arabské emiráty a Omán sjednocují komfort s arabským duchem. Šťastný emirát Dubaj se může pochlubit sluncem po celý rok a odedávna i kriminalitou blížící se nule. Nově přibyly i překrásné a velmi luxusní hotely či bohaté nákupní komplexy, které jsou lepší než v New Yorku nebo Hongkongu. Dubaj dnes vlastní vše, co nároční zahraniční turisté žádají. Kromě jedinečných restaurací – co se nabídky i vybavení týče – jsou tu golfová hřiště světové úrovně, v nabídce je také exotický způsob trávení volného času: surfování na písečných dunách, létání na rogalu či s padákem nad pouští, jízda na velbloudech. Program rozvoje emirátu na finanční a obchodní centrum a turistickou destinaci číslo jedna byl řízen dubajským korunním princem, šajchem Mohammedem bin Rašídem al-Maktúmem. Třetí nejstarší ze čtyř bratrů je synem šajcha Rašída al-Maktúma, který společně se šajchem Zajedem, hlavou Abú Zabí, založil v roce 1971 Spojené arabské emiráty. Dědeček šajcha Mohammeda zažil ještě dobu před „ropnou érou“, kdy v Dubaji stály jen domky z hlíny a vápence, získávaného ze zdejších korálových útesů.
V šedesátých letech pak vytrysklo ze země černé zlato a od základů změnilo život místních obyvatel. Panovnické dynastie nesmírně zbohatly, neboť podle ústavy jsou majiteli veškeré půdy a mají tím pádem nárok na příjmy z ropných společností. Na svém bohatství nechaly velkoryse participovat i obyvatelstvo a vybudovaly pohádkovou zemi veřejné péče. Bezplatné byty a domy, bezúrokové úvěry, lékařská péče zdarma – obyvatelé mohou dodnes užívat života bez starostí.
Kromě Dubaje a Abú Zabí sestávají Spojené arabské emiráty z pěti dalších emirátů: Šardžá, Rás al-Chajma, Umm al-Kuvajn, Fudžajra a Adžmán. Emiráty se rozkládají na poloostrově Musandam, vybíhajícím do Perského zálivu, a obklopuje je Saúdská Arábie a sultanát Omán. Celková plocha činí pouhých 86 000 kilometrů čtverečních, z nichž čtyři pětiny zaujímá Abú Zabí. Stejnojmenná hlavní města jednotlivých emirátů leží všechna bez výjimky na pobřeží a mezi sebou jsou propojena zelení osázenými dálnicemi. Také silnice do Fudžajry, ležící na východním pobřeží Ománského zálivu, která protíná pohoří Hadžar, je ve výborném stavu. Odtud je to jen pár kilometrů k ománské hranici.
Omán se řadí k pokrokovým zemím Arabského poloostrova, ačkoliv vzhledem ke šplouchajícím umělým vodopádům, nadrozměrným kadidelnicím a obřím kávovým konvicím, které lemují ulice, připomíná spíše orientální pohádku. Děvčata navštěvují školu stejně jako chlapci, mladé ženy mohou studovat a později si najít i zaměstnání. Ať už jako učitelky, lékařky nebo trhovkyně – ženy v Ománu dobyly díky sultánu Kabúsovi pracovní trh. A do výboru Madžlis aš-šúrá, který funguje jako poradní sbor vlády při předkládání zákonů, patří v současnosti i příslušnice ženského pohlaví. Na venkově a zejména na jihu Ománu je nepřehlédnutelný vliv Afriky. Tam se ženy rády oblékají do světlých batikovaných šátků, líbí se jim zlaté náušnice a ozdoby do nosu a živí se jako obchodnice. Stručně řečeno: Omán je – přinejmenším mimo okolí hlavního města Maskatu – mnohem původnější něž Emiráty a zdaleka ne tak světácký. V sultánově říši se setkáte s nefalšovaným venkovským způsobem života uprostřed velkolepé krajiny.
