Sochař Zdeněk Šimek (*1927 Veselí nad Lužnicí, + 1970 Praha) patří k význačným autorům českého sochařství druhé poloviny XX. století.
Přes figurativní náměty (např. serie plastik Schýlené, Nalezené kameny, Ptáci, 50. léta) a vertikální plastiky ze dřeva („Sloupy“, „Idoly“, počátek 60. let) dospívá k osobité poetické geometrii, kdy Šimek spojuje abstraktní formu s prožitkem přírodního dění (Jitří kameny, Pupeny, Eolity a Napětí), kde můžeme vnímat autorovo spojení rozumu a citu. Zdeněk Šimek byl od r. 1964 do svého předčasného úmrtí členem nekonformní umělecké skupiny Trasa.
Umělecká publikace má 128 stran, 94 reprodukcí plastik na kvalitním křídovém papíře, 19 reprodukcí kreseb (na matném kartonu), které jsou doplněny 26 ilustračními snímky k realizacím pro architekturu a životopisu. Autory uměleckohistorického pojednání jsou význační odborníci Eva Petrová a Luděk Novák, autory grafické úpravy jsou vynikající výtvarníci, Stanislav Kolíbal a Marek Jodas, prvně uvedený je držitelem několika prestižních cen za architektonické, výstavní a grafické počiny. Kniha je vůbec první odbornou monografií o tomto dosud málo publikovaném autorovi a aktuálně doprovází právě probíhající retrospektivní výstavu „Zdeněk Šimek – sochařské dílo“ v Národní Galerii v Praze.
