Dějiny sebevražd

Světová zdravotnická organizace napočítala zhruba tisíc způsobů, jimiž si lze přivodit smrt, a důvody, jež vedou jednotlivce k tomu, aby si sáhl na život, jsou ještě početnější. Každý rok je z map vymazáno město velikosti Štrasburku i s předměstími.

Dějiny sebevražd, tohoto společenského jevu prvořadého významu, v průřezu časem a u jednotlivých národů, nebyly dosud napsány. Dílo Martina Monestiera, skutečná encyklopedie, evokuje veškerou mnohotvárnost lidského chování vedoucího k sebevraždě. Od sebevražd z lásky po epopej kamikaze, od sebevražd jako oběti po sebevraždy jako formy protestu, od prevence po asistovanou sebevraždu, od sebevraždy napodobením po kolektivní odchod ze života, od dobrovolné smrti v literatuře po náboženské příkazy, nic neuniklo bedlivé autorově pozornosti a strhujícímu popisu. Proč si mladí lidé mladší pětadvaceti let berou život více než ostatní? Proč si kandidáti smrti zhotovují podivné stroje, které je mají připravit o život? Proč je míra sebevražd vyšší v některých profesích? Proč páchají Maďaři sebevraždu třikrát častěji než jiné národy? Proč se lze domnívat, že i zvířata páchají sebevraždu? Tisíc otázek položených v rámci velkých dějin lidstva i jejich detailů, v rámci příběhů i zajímavostí, skutečné zrcadlo nastavené společnosti minulosti i dneška.