Královny lásky

Historie francouzských titulárních metres je téměř stejně dlouhá jako historie čtyřiceti francouzských králů. V době, kdy se panovníci neženili z lásky, ale pro věno či územní zisk, se metresami stávaly ženy půvabné, inteligentní a duchaplné. Ony se stávaly skutečnými nekorunovanými královnami Francie, někdy uctívanějšími a oblíbenějšími než královny samé. Často řídily politiku země, zasloužily se o rozvoj kultury, dostávalo se jim poct, darů i nejrůznějších výsad, ale také se stávaly terčem kritiky, pamfletů nebo obětním beránkem majícím usmířit vztek davu.

Francouzský historik C. Dufresne soustředil svou pozornost na deset nejznámějších královských favoritek, jež byly šedou eminencí dvora od patnáctého do devatenáctého století. Autor se ovšem neomezuje pouze na vykreslení portrétů těchto žen, bez nichž si francouzské dějiny nelze představit, ale snaží se také dopátrat příčiny, proč vlastně instituce titulární metresy ve Francii vznikla.