Paměti pražského kata

Řekne-li se kat, obvykle si vybavíme nejslavnějšího z katů v našich dějinách - Jana Mydláře. Kromě něj se však v minulých staletích vyskytli v této krvavé profesi i někteří další následovníci, kteří si zaslouží pozornost, Byl to například vzdělaný chebský kat, Karl Huss, písecký popravčí Antonín Nimburský, po němž nám zůstaly zajímavé zápisky a v neposlední řadě i Ján Křtitel Piperger, popravčí mistr Království českého.

Jeho životní příběh se začíná odvíjet až v 19. století, tedy v době, kdy katovské řemeslo mělo trochu lidštější podobu, než krvavé exekuce předchozích časů, nicméně i v této době byl kat se svou šibenicí často posledním milníkem na cestě zločinců do pekel.Jan Křtitel Piperger pocházel z proslulé katovské rodiny, původem ze Štýrského Hradce. Vyučil se sice počestnému řemeslu čalounickému, ale okolnosti jej brzo donutily, aby se i on stal katem, nejprve ve slavonském Osijeku a poté v Praze.

V Čechách se mu dostalo té cti, že poslal na onen svět některé slavné zločince té doby, ať už to byl číšník Fiala - vrah své milenky, pověstný cikánský lupič Janeček, trojnásobný budějovický vrah Josef Wagner nebo zlodějíčci August a Přenosil, kteří kvůli banální krádeži stromu v lese neváhali zavraždit četníka. Pražského kata Pipergera provázelo jeho řemeslo ostatně téměř až za hrob, protože nechybělo mnoho, aby i on sám málem nezemřel pod šibenicí. Také aféra kolem údajné otravy jeho manželky zaplnila stránky tehdejších novin senzacechtivými články.Nahlédněme tedy spolu s katem Pipergerem do druhé poloviny 19. století, které nebylo zdaleka jen veselou epochou rozkošných valčíků, nýbrž i dobou těžkých zločinů, které tehdejší justice mohla odměnit jedině pevným konopným provazem.