Karel Kramář

První předseda československé vlády, jeden z vůdčích představitelů českého politického života v době Rakouska, za 1. světové války i v prvorepublikovém období patří k osobnostem, jež v našich dějinách zanechaly hlubokou, avšak nejednoznačnou stopu. Zpočátku spojenec a spolupracovník T. G. Masaryka, postupně se s masarykovskou linií rozešel a ke konci života se dostal již na skutečný okraj politického života, coby předseda krajně pravicové národně demokratické strany a tvrdý kritik "hradní", masarykovské politiky. Martina Lustigová sleduje ve své práci životní i politickou dráhu Karla Kramáře jako mladočeského poslance a aktivního politika na říšské úrovni, jeho zatčení a proces v letech 1915 – 1916, kdy byl odsouzen pro velezradu a vyzvědačství, a především účast v politickém životě první republiky, s krátkodobým vrcholem v pozici předsedy čs. vlády. Autorka rozebírá politické postoje a směřování Karla Kramáře, jeho výraznou orientaci na Rusko a tzv. politický neoslavismus i jeho prosazování (proti představám republikánské většiny) království jako budoucího uspořádání Československa. Můžeme tak sledovat životní příběh muže, který se nakonec nestal vůdcem národa, byť pro takové postavení měl nesporně předpoklady.