Vy nás ale zásobujete, pane Williams! Rozhodně se nedá říct, že by Robbie v posledních letech spal na vavřínech. Po rozchodu s Guyem Chambersem, který mu výrazně pomohl v hledání vlastní tváře na začátku sólové kariéry, chrlí král evropského popu jednu desku za druhou. Udělal velmi slušnou "Escapology", umně shrnul úspěchy na výběru hitů, loni lehce nezvládl album "Intensive Care" a už stojí před fanoušky s další výzvou. "Rudebox" je naštěstí výrazně lepší šálek kávy než jeho předchůdce (hlavně bych sem nerad tahal nějaké město z Vysočiny). Robbie Williams si nejspíš uvědomil nudnost předchozí desky a rozhodl se vsadit na větší pestrost. Spousta producentů a také hostujících vokalistů či vokalistek, rovnou šest coverů a hlavně velká stylová otevřenost. Dusavá elektronika titulního otvíráku a současně pilotního singlu přes působivý vypůjčený sampl tak lehce bledne při porovnání s následným materiálem. Hned následující "Viva Life On Mars" s muziku tvrdícím banjem(!) je jednoznačný skvost, jenž při dalším poslechu nezůstává osamocen. Chytlavé nápady, naštěstí ne zrovna důsledný atak tanečních parketů, byť vše jede v rychlejším tempu. Nějaký klasický cajdáček? Zapomeňte, Robbie už jich asi měl plné zuby. "Rudebox" je napěchovaný kvalitním popovým materiálem, a pokud je tady úskalí, tak jen v přílišné délce a kvantitě. V 17 písních na jediném CD je přece jen složité se orientovat i přes již zmíněnou pestrost. Jenže když začnete přemýšlet, co byste eventuelně vyřadili, moc položek na svůj seznam nenapíšete. Občas je možné zaznamenat připomínku, že Robbie na novince zní jako Pet Shop Boys, jenže oni s ním dvě písničky - a navíc z těch nejlepších na albu - udělali. Vše jede jako v dobře naprogramovaném rádiu ve vlnách, než začnete mít pocit, že už je dost, Robbie po třech čtyřech kouscích vše hodí jinam. Je zřejmé, že se zhlédl ve zvuku 80. let, jenže stejně na tom je drtivá většina okolního světa. Kromě toho v novém materiálu působí velmi uvolněně a díky zdatným producentům mu dokáže vtisknout punc nového milénia. Silné album s rezignací na americký trh, o to více s šancí upevnit pozice na evropském kontinentu. P.S.: Když už jsme u Evropy, EMI se rozhodla pro lidi bývalého východního bloku (tedy i pro nás) po vzoru Universalu připravit zvláštní cenově zvýhodněnou edici. Naštěstí upustila od zoufalého zprznění čelní strany bookletu a malé vlaječky umístila na zadní stranu. Jenže celý booklet je pro odlišení oholen na pouhý dvoulist, tedy jako u ukrajinských pirátů. A v obchodě sice zaplatíte krapet míň než za originál, ale pořád čtyřikrát víc než za CD od Váni. Asi se čeká potlesk za snahu ušetřit naše provětrané peněženky, jenže ruce se spíš sunou k ústům a dva prsty rovnou do nich.
1 Rudebox (04:45)
2 Viva Life On Mars (04:50)
3 Lovelight (04:02 )
4 Bongo Bong / Je Ne T'aime Plus (04:48)
5 She's Madonna (04:16)
6 Keep On (04:18)
7 Good Doctor (03:16)
8 The Actor (04:06 )
9 Never Touch That Switch (02:46)
10 Louise (04:46)
11 We're The Pet Shop Boys (04:56)
12 Burslem Normals (03:50)
13 Kiss Me (03:16)
14 The 80's (04:17)
15 The 90's (05:33)
16 Summertime (10:53)
