Téma publikace se nachází na neurčitém pomezí monografie, autorské publikace, artefaktu, indexu, zhodnocení. Práce umělecké dvojice Aleksandry Vajd a Hynka Alta již od jejich studií na FAMU směřuje k ohledávání parametrů fotografického média.
Dvojrozměrný formát fotografie je pouhým základním stavebním materiálem jejich komplexní konceptuální práce. Tento přístup je aplikován podobným způsobem i na samotnou knihu, která představuje jednotlivé projekty z posledních deseti let společné práce, která je jednak zhodnocena předními českými teoretiky a kurátory fotografického média Jiřím Ptáčkem a Pavlem Vančátem, obsahuje také klasický rejstřík popisek sdělujících, jak se série jmenuje, kdy vznikla a jaké má rozměry. Jednotlivá vyobrazení však postrádají logiku řazení, chronologického, významového, formálně obsahového. Nedochází na reprezentativní zastoupení toho nejdůležitějšího z jejich práce. Mizí šance vnímat jednotlivosti v původním celkovém záměru autorů. Celý systém vazeb vyobrazení stojí na autoritativní interpretaci grafických designérů knihy Petra Bosáka a Roberta Jansy. Podobně ani hlavní textová část, formát rozhovorů Jena Kratochvila s oběma umělci nenese standardní zhodnocující data, ale naopak je spíše jakousi osobní sondou do procesu myšlení, které za prezentovanými díly stojí.
Specifický rozptyl nejasné lokalizace obou umělců, Slovinky a Čecha, žijících v průběhu posledních let střídavě v různých lingvistických prostředích, nese trojí jazyková verze všech textů – česká, slovinská a anglická.
Kniha je tak plynoucím organismem, procesem ohledávání specifického uvažování o možnostech redefinování média, participativním projektem přesahujícím samotnou práci Aleksandry Vajd a Hynka Alta.
