Dnes není ohroženějšího druhu politiků, než jsou starostové. V dřívějších dobách starosta obecně platil za váženého člověka, kterému občané důvěřovali a měli ho v úctě. Věděli, že obec je díky jeho osobě v těch nejlepších rukou. Funkci starosty určitě nelze považovat za běžné povolání. Je to funkce zahrnující obrovskou zodpovědnost. Čtyřiadvacet hodin denně. Starosta znamená – starati se. V česko-moravsko-slezské kotlině je to představitel obce. Ale také Sokola, Orla či jiných spolků. Starati se předpokládá znát potřeby těch, o které se má starosta starat. Proto musí mezi svůj lid docházet. Dívat se, naslouchat, diskutovat, podílet se, hájit jejich zájmy, atd. Trochu jiné formy má tato péče na vsi, trochu jiné ve městě. Najít prototyp toho, kdo by mohl stát pro vesnici i město modelem, nebylo snadné. Volba padla na Horní Měcholupy a Hostivař. Městská aglomerace a vesnice. Bez hranic a antagonismů. Že by díky starostovi ? Možná. Zkusíme najít recept i pro ostatní starosty, jak pečovat o „své“. Abychom alespoň částečně zachytili rozmanitosti žití, pojali jsme příběh Prahy 15 jako publicistickou mozaiku.
