MUDr.
Stanislav Grof, proslulý psychiatr českého původu žijící v USA a jeden ze zakladatelů
transpersonální psychologie, mj. autor metody holotropního dýchání, se v knize věnuje nejznámějším památkám pojednávajícím o umírání, které vznikly v rámci světových náboženství
(tzv. knihám mrtvých z oblasti starého Egypta, Tibetu, křesťanské Evropy a mayské a aztécké kultury). Stěžejní prvky jejich líčení zároveň klade do souvislosti nejen s fenomény, jež pravděpodobně prožívali lidé zasvěcení do dávných mysterií, nýbrž i s jevy, které mohl jako badatel sledovat při svém zkoumání změněných stavů vědomí.
Obrázky protknuté symboly ze světových mytologií a posvátných tradic podněcují představivost čtenáře, jenž si tak může pomyslně projít cestu od počátečního hledání smyslu přes „odumření starému“ až po zmrtvýchvstání do nového života; tento proces mu pak na psychické rovině připomene vývoj k úplné osobnosti a získání celistvé životní moudrosti. Autentické prožití jednotlivých fází totiž vede jednotlivce také ke změně běžného přístupu ke smrti: začíná si uvědomovat vážnost morálních výzev, jež plynou z nově se probouzejícího integrálního poznání, a s tím i své celkové postavení v tomto světě
