Dvojčíslo 17-18 se věnuje především tématu čtenářství a autorství. Tomu příbuzná témata se odráží v příspěvcích nejen v bloku studií a v bloku dokumentů, ale i v prozaických textech, které letošní Tahy přináší. V časopise naleznete např. studii „Česká čtenářská republika“ od Jiřího Trávníčka, tvůrčímu psaní se věnuje stať Adama Krupičky. Další teoretické a odborné texty publikovali Petr Poslední, Lukáš Vavrečka, Kateřina Korábková, Přemysl Krejčík a Antonín K. K. Kudláč.
Do recenzního bloku přispěli Aleš Misař („Tiché boje muže v ústraní“ – Macurová, Naděžda (ed.): Lektor A. M. Píša. Výbor lektorských posudků z let 1954–1965), Jiří Studený („Výuka, která plyne jako říční proud“ – Hausenblas, Ondřej: Čeština doopravdy. Návrh didaktického pojetí výuky vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura na 1. stupni ZŠ) a Jiří Lojín („Linhartovy horrory nevyděsí“ – Linhart, Patrik: Horrory roků). V bloku prozaickém přináší Tahy tři dosud nepublikované povídky, jejich autory jsou Lubomír Macháček, Zuzana Martínková, poslední povídku společně napsali Lukáš Vavrečka a Přemysl Krejčík. V bloku poezie čtenáři naleznou verše Dr. Krejzyberda, Martina Friedricha, Aleše Misaře, Marka Mika, Jany Marelové, Jiřího Marka, Anety Plškové a v neposlední řadě Hany Kovaříkové.
