Jih Švédska, to je příroda téměř idylické krásy: daleká pole, nekonečné lesy a velká jezera ve vnitrozemí, na pobřeží bizarní svět skalnatých útesů a ostrůvků, k tomu stará města, přístavy a rybářské vesničky na březích Kattegatu a Baltského moře. Na třetině celkové rozlohy země (450 000 čtverečních kilometrů) se prostírá jakési "malé Švédsko". Zima tu není tak studená a dlouhá jako vysoko na severu a léto - když se mu zachce - bývá i středomořsky teplé.
Magické zaklínadlo "Evropa": jižní Švédsko sice leží ve Skandinávii, současně však téměř ve středu Evropy - a to nejen politicky. V létě 2000 byl otevřen nový most přes Öresund mezi Malmö a Kodaní, čímž se pro cestovatele výrazně zkrátila vzdálenost do severských zemí.
Cesta nejprve vede přes Skane, území, jež dlouhá staletí patřilo Dánsku a dnes spolu s dánským hlavním městem tvoří jednu z nových jihoskandinávských hospodářských oblastí. Jih Švédska, kde žije většina z 8,9 milionů Švédů, je však také tradiční. Oblast Blekinge nese titul "zahrada Švédska". Halland je věhlasný svými plážemi, Bohuslän pak fjordy a skalnatými ostrůvky. Lesnatý Smaland je domovem Pipi Dlouhé punčochy. Zde vyrůstala autorka dětských knížek Astrid Lindgrenová. A téměř za rohem se nachází "sklářská říše" s hutěmi známých továren, jako Kosta nebo Boda.
V našem výčtu nesmíme zapomenout ani na krásu švédských měst. Procházka uličkami Ystadu a Malmö, jež jsou lemovány starými hrázděnými domy, je romantická. Göteborg je naopak známý svým rušným nočním životem, bary, hospodami a diskotékami.
A což teprve Stockholm: hlavní město, jež je pro mnohé nejkrásnější metropolí severu, nabízí bohatý kulturní, zábavní, nákupní i odpočinkový program. V okolí starého města Gamla Stan a ostrůvku Djursgarden žije 750 000 lidí. Cení si své známé Královské opery, divadel, uměleckých muzeí, butiků, galerií i kaváren.
"Švédsko je nekrásnější země na světě," míní Astrid Lindgrenová. A něco na tom je.
