O formách dobývání renty koluje mnoho polopravd a mýtů. Cíle proklamované nebývají vždy tytéž jako cíle skutečně sledované: zaměstnanci stávkují za vyšší mzdu, aby mohli vynaložit stejné úsilí na získání vyšší odměny nebo menší úsilí na získání stejné odměny. Podnikatelé lobují za nižší zdanění právnických osob, aby si mohli ponechat větší část vytvořeného zisku atd.
Kniha autorů Evy Klvačové, Karla Mráčka, Jiřího Malého a Ivany Dostálové z Institutu integrace ČR do evropské a světové ekonomiky se zabývá čtyřmi oblastmi dobývání renty, jimž je společná vysoká míra nečitelnosti zájmů zúčastněných aktérů.
Týká se to především oblasti invencí a inovací, která je chápána jako základní cesta k posílení konkurenceschopnosti země či regionu. Zatímco klasická hospodářská soutěž víceméně zakazuje podnikům využívat státu jako svého agenta, soutěž o globální konkurenceschopnost tuto možnost nejen připouští, ale přímo legalizuje, což v důsledku paradoxně působí ve směru oslabení přirozeného konkurenčního prostředí.
Další oblastí dobývání renty je finanční sektor, v němž dochází k multiplikačnímu efektu jejího osvojení mnoha subjekty (daňové úlevy a státní příspěvky, adresované fyzickým nepodnikajícím subjektům jsou zprostředkovaně využívány podnikatelskými subjekty ? bankami, penzijními fondy, pojišťovnami, daňovými poradci atd.). Různé možnosti dosažení renty mají rovněž podnikatelské subjekty vzhledem ke své velikosti a síle na trhu.
Třetím okruhem problémů je aktuální oblast penzijních reforem. Autoři podávají důkazy o tom, že povinné spoření na důchod u soukromých penzijních fondů je zájmově vychýleno ve prospěch penzijních fondů a tento proces je rizikový jak pro současné důchodce, tak pro veřejné rozpočty.
Závěrečná část knihy se zabývá problematikou dobývání renty v procesu přípravy na zavedení eura. Autoři konstatují, že přijetí eura není všelékem, ale zlepšuje podmínky pro dlouhodobější růst a stabilitu za předpokladu, že země uplatňuje správnou hospodářskou politiku.
