Jiří Georg Dokoupil (1954), který se jako jeden z mála českých výtvarníků poválečné doby plně prosadil na mezinárodní výtvarné scéně, je kritikou nejčastěji řazen k proudu postmoderního malířství, jež se v osmdesátých a devadesátých letech rozvinulo především v Německu a Itálii. Jeho tvorbu jako celek není snadné definovat vzhledem k bezbřehé pestrosti výtvarných stylů; odráží se v ní autorovo přesvědčení, že v umění je mnohdy důležitější hledat než nacházet. Jedinou přetrvávající charakteristikou jeho práce je změna. Dokoupila lze považovat za umělce-vynálezce, jenž neúnavně pracuje na několika energetických polích, jak říká prostorům fascinace, jež ho v té které chvíli obklopují a inspirují. Umělec se úspěšně prezentuje na špičkových veletrzích umění, stejně jako v nejznámějších výstavních síních po celém světě; v této výpravné obrazové publikaci představuje především nejnovější tvorbu - z neuvěřitelně rozsáhlého arzenálu originálních "dokoupilovských" technik jsou zde zastoupeny zvláště tři metody: kouřové (svíčkové) kompozice, obrazy z mýdlových bublin a nejnovější velkoplošné filmové panely.
