Kniha je určena všem, kteří mají jiné než naprosto ideální vztahy s kolegy, šéfy, podřízenými, vedením své firmy či instituce. Kteří touží po klidnější či lepší kariéře. Přináší jim upřímně a otevřeně citelnou úlevu – a není vůbec přitom třeba věnovat čtení dlouhý čas. Jednotlivé fejetony jsou totiž výstižné, stručné, jdou ihned k jádru věci. A čtenář si může podle nadpisů vybrat – třeba každý den jedno téma podle aktuální potřeby. Za pět až deset minut pak ví to podstatné.
David Gruber o tom říká:
Kdybych přirovnal naši společnost k fotbalovému zápasu, bylo by to asi takto: uprostřed utkání, v minutě 1989, bylo hráčům řečeno: ‚Od této chvíle hrajete o stokrát větší peníze než doposud. Ale rozhodčí se někam schoval. Pokud se dopustíte faulu, bude ten rozhodčí poprvé reagovat klidně až za dva tři roky; jestli vůbec´.
A tak to s námi mele – se zaměstnanci, podnikateli, se všemi na trhu práce a podnikání, se všemi při styku občan-stát. Fauluje se nejednou nestydatě, neboť faulování se často vyplatí. O to větší je touha slušných lidí po návratu vlády pravidel. Protože inteligentní lidé si umějí dát věci do souvislosti a vědí: když dnes zůstane nepotrestána divoká rychlá jízda piráta silnic, zítra se bude beztrestně loupit, mrzačit, znásilňovat, vraždit. Když dnes více platí známosti a partičky než objektivní kritérium pracovní kvalifikace a zaměstnanecké či podnikatelské poctivosti a slušnosti a když si toho nebudeme všímat – tak zítra skončíme někde v Rusku či Jižní Americe. Vzniknou enklávy neskutečných boháčů za vysokými ostnatými ploty. A kolem nich, v podzámčí, podivná směsice lenochů, kriminálníků a posledních zbytků slušných poctivců, z nichž každý nedobrovolně živí desítky darmojedů, hroutí se pod tlakem daní, nejistot a nebezpečí a život jej netěší.
Opravdu to nezvládneme zvrátit, my schopní a zároveň slušní? Opravdu nám nezbude než utéct daleko za hranice, kde každé vážně míněné slovo v práci platí jako zákon, kde se administrativní úkony dělají napoprvé a s maximální rychlostí, kde téměř vůbec není třeba urgovat různá zpoždění, neplacení a jiné nespolehlivosti – ale kde je ovšem na druhé straně jiná řeč, jiné zvyky, ne tak líbezná příroda, zdaleka ne tak půvabné ženy?
Ludvík Vaculík na to radil (citováno volně) už v roce 1967:
Všímejte si ostrůvků pozitivní deviace. Všímejte si skupin lidí, kteří přes všechnu mizérii kolem udrželi vůči sobě základní pravidla férovosti – nezrazovat se, držet slovo, mít úctu k čemukoliv, v čem je ten druhý objektivně lepší. A nenávidět rovnostářství – tuto rakovinu zanášenou neschopnými mezi schopné.
Doktor Miroslav Plzák později hovořil o nutnosti spiknutí slušných. O tom, že dodržování pravidel se musí vyplatit.
