Oxymorón a pleonasmus

Kniha obsahuje editorský výběr 13 textů z let 1983-2009, jejichž autory jsou přední američtí teoretikové a historikové architektury, a odráží tak posun, k němuž došlo v interpretaci architektury od 60. let 20. století do naší doby. V prvním desetiletí 21. století se jako reakce na kritickou teorii architektury, která dominovala akademickému diskursu od 60. let 20. století, vyvinula teorie tzv. projektivní architektury. Jestliže kritická architektura a její teorie má ambice přispívat k chápání a výkladu světa prostřednictvím architektonické tvorby a zaujímat politická stanoviska ke společenským otázkám, projektivní architektura spíše než z filosofie a ideologie čerpá z managementu, nemá ambici svět měnit, nýbrž pragmaticky zajistit, aby co nejlépe fungoval. Oba směry uvažování se různou měrou projevují v soudobé architektonické praxi a pochopitelně se dostávají do vzájemných střetů a konfliktů.
Čítanka poslouží k základní orientaci čtenářů v soudobé teoretické debatě o architektuře, jak se profilovala v akademickém prostředí ve Spojených státech. Antologii otevírá zasvěcená úvodní stať editorky Moniky Mitášové, která rovněž opatřila každý text komentářem, poukazujícím na jeho význam a místo v rámci daného diskursu.