Hanuš Hachenburg? Neznáme jeho podobu, ani osud před deportací do terezínského ghetta, a přece nad hloubkou jeho veršů člověka zamrazí. Básně Hanuše Hachenburga, z nichž více než třetina je publikována vůbec poprvé, byly napsány jako příspěvky do časopisu Vedem, tajně vydávaného třinácti až šestnáctiletými chlapci v terezínském ghettu v letech 1943-1944. Jejich oprášení a zveřejnění chápeme jako hold klukům, kteří navzdory a době a okolnostem hledali dobro a světlo a dodnes mají co říci. Hanuš Hachenburg (nar. 1929) vyrůstal v židovském sirotčinci na Vinohradech. Ve třinácti letech byl pro svůj židovský původ deportován do Terezína, kde více než rok žil na Domově 1., podílel se na činnosti chlapecké samosprávy a stal se častým přispěvatelem časopisu Vedem, především autorskými básněmi. V prosinci 1943 byl deportován dále do Osvětimi, kde prožil ještě několik měsíců v tzv. rodinném táboře Birkenau. Zahynul pravděpodobně v plynové komoře v červenci 1944 ve věku nedožitých patnácti let. Sbírka Hanuše Hachenburga "Hned vedle bílá barva mráčků" vznikla v rámci dlouhodobého projektu gymnázia Přírodní škola věnovaného nacistické perzekuci a holocaustu. Přírodní škola je malé nestátní gymnázium existující od roku 1993. Ve svém vzdělávacím programu se věnuje rozsáhlým výzkumným i dokumentačním projektům.
