Když v pondělí 21. dubna roku 2003 Carolyn v deset v noci zjistí, že manžel odjel na služební cestu, ví, že nastala pravá chvíle. Musí utéct teď, nebo nikdy. Všech osm dětí má doma včetně nejstaršího Arthura, který často odjíždí z domova za prací. Další příležitost už se nemusí naskytnout. Carolyn je pětatřicet, a když má volit mezi svobodou a strachem, nezaváhá. Strachu a utrpení si dosud užila dost. Matka ji v mládí pravidelně bila a ve škole byly tělesné tresty i rány rákoskou na denním pořádku – vždyť trest je projev boží lásky. Dívka měla tajný sen – chtěla se stát lékařkou, proto usilovně studovala, aby se dostala na školu. V osmnácti ji však čeká hořké vystřízlivění – otec jí oznámí, že prorok chce, aby se provdala za Merrila Jessopa, o dvaatřicet let staršího muže, s jehož dcerami chodila do školy a který má pověst lakotného a tvrdého člověka. Carolyn se tak stává nesvéprávnou figurkou v rodině, v níž panují patologické vztahy. Merril psychicky i fyzicky týrá své předchozí dvě manželky natolik, že jednu z nich dožene k šílenství. Jelikož obecně žena v mormonské sektě nemá žádná práva a je ve všem podřízena muži, je zneužívání na denním pořádku. Mezi manželkami panuje chorobná rivalita, protože se snaží pro sebe a své děti získat co nejvíce výhod – často je to otázka přežití, když jim manžel odmítne dávat peníze. Zákon džungle panuje i mezi dětmi – ty, jejichž matky si otec nevšímá, se běžně stávají obětí nemilosrdné šikany. Carolyn hned od začátku platí za rebelku, proto ji ostatní špehují a donášejí na ni. Dívka rodí jedno dítě za druhým, trpí hlady a nedostatečnou lékařskou péčí a musí těžce dřít, aby neupadla v nemilost. Přestože v ní narůstá pocit vzpoury, snaží se dlouhá léta všechno vydržet, protože nemá kam jít a bojí se o osud svých dětí. Když však Merril vztáhne ruku i na ni a navíc odmítne dát léčit jejího ročního synka, který trpí rakovinou, začne plánovat útěk na svobodu.