Návrh občanského zákoníku, který si vyžádal devět let tvrdé práce a diskusí, bere za východisko poznání, že právo není matematika a že každou myslitelnou situaci soukromého života nelze na úrovni zákonného textu přesně upravit. Proto vsadil v mnohém na generální klauzule, které nebrání vývoji a umožňují soudci právo nalézat a tvořit. Současně ale volí pro běžné situace úpravu podrobnější než dosud, která omezuje tápání praxe při posuzování jednotlivých případů. Dalším zásadním pozitivem zákonné úpravy je, že pokud rovnou nevylučuje, pak podstatně ztěžuje svévolné zasahování veřejné moci do privátních poměrů osob.

Jako nadstavba k zákoníku občanskému stojí osnova zákona o obchodních korporacích. Stejně jako zákoník sleduje tento návrh primát a svobodu soukromé vůle a staví mantinely pro její zneužití či vadné (nechtěné) použití. Cílem regulace korporačního práva není trestat, ale motivovat (a reparovat). Osnova občanského zákoníku představuje těžiště projektu reformy soukromého práva v naší zemi. Její vydání společně s osnovou zákonné úpravy obchodních korporací má za cíl přiblížit oba texty zainteresované veřejnosti způsobem uživatelsky co nejpříjemnějším.