Každý nováček ve Photoshopu je nejdříve šokován, když zjistí, jaké množství nástrojů ke korekcím barev má na výběr, a dlouho neví, k čemu se vlastně který hodí. U mnohých uživatelů přetrvá tato nejistota i léta a většinou se omezí na jeden či dva nástroje, aniž by věděli, jaké možnosti jim nabízí ostatní.

Navíc platí, že neexistují jednoznačná pravidla. Většinu problémů můžete vyřešit s každým z nástrojů, jen jej musíte umět dostatečně používat. Mnohé problémy jsou tak triviální (nebo nároky uživatele tak nízké), že je možné je vyřešit automatickými funkcemi.

Z tohoto hlediska je celkem jedno, se kterým z nástrojů pracujete, důležité je, abyste alespoň u jednoho detailně chápali jeho funkčnost.

Na cestu k pochopení korekcí barev se vydáme nejprve s nástrojem křivky, které jsou z dobrého důvodu jedním z nejdůležitějších nástrojů kontroly barev a umožňují i jemné korekce kontrastu.

Navíc křivky staví na znalostech, které znali i klasičtí fotografové, a proto profesionálové, kteří přešli na digitální fotografii, mohou využít své dřívější znalosti. Navázání na zkušenosti z fotolaboratoře je možné i díky tomu, že mnohé z principů černobílých fotografií lze přenést i na práci s křivkami u barevných snímků. Ovšem mnohé, co na černobílém snímku snadno zahlédnete, se v pestrosti barev ztrácí. Dalším důležitým nástrojem, jehož použití si ukážeme, jsou úrovně.

Barevný nádech může mít mnoho příčin a stejně tak jej lze mnoha způsoby odstraňovat. Složitější situace nastává, když jsou vybledlé jen některé odstíny, nebo když více odstínů vytvoří nejednoznačně identifikovatelné barevné posuny.

V příslušné kapitole vás detailně seznámíme s jednou technikou a dvěma nástroji k odstranění barevného nádechu. Technika je vhodná pro lehké a středně těžké případy, tedy kolem devadesáti procent toho, s čím se u digitálních fotoaparátů a skenerů setkáte.

Oběma nástroji můžete rozpitvat i složité barevné posuny, jen je k tomu zapotřebí dostatek zkušeností, proto zde popíšeme hlavní rysy obou funkcí.