Banville v románu Moře dokonale prokázal, jak mistrovsky ovládá jazyk, především pak jeho možnosti, jak nečekanými a naléhavými obrazy vykreslit i ta nejskrytější hnutí lidské mysli.
Kunsthistorik Max Morden se vrací do přímořské vesnice, kde kdysi, jako chlapec, trávil prázdniny. Snaží se tím uniknout před nedávnou ztrátou, ale i čelit traumatům, na která dávno téměř zapomněl. Tady se kdysi setkal s nevšední rodinou Graziových, kteří do jeho poklidného dětství v nudné středostavovské rodině vtrhli, jako by přišli z jiného světa. Pán a paní Graziovi byli protřelí a přímočaří a nepodobali se žádným dospělým, které předtím poznal. Malého Maxe však nejvíce fascinovaly jejich děti, dvojčata: zamlklý Myles a energická a sebejistá Chloe.
Zestárlý Max Morden, který se nedávno musel smířit se smrtí své ženy, podniká výlet do vlastní minulosti i do vlastní rozbolavělé duše.
Banvillův román Moře je zároveň příběhem o tom, jak se smiřujeme se ztrátami, i podivuhodnou úvahou o lidské identitě a paměti.
