Kniha zpracovává z grafologického hlediska desítky skutečně spáchaných zločinů, které se v letech 1918–1938 dostaly před Krajský soud v Olomouci. Z originálních archivních podkladů, především rukopisů zločinců, získala zkušená grafoložka zajímavé poznatky o psychologii vrahů, násilníků, lupičů, deviantů a podvodníků, ale i soudních úředníků, vězeňských dozorců a lékařů za 1. republiky.

Autorka vybírala ze stovek soudních spisů a prošla obrovské množství psaného materiálu. Psací stroje v první republice nepatřily k běžné výbavě institucí, natož obyčejných lidí, téměř vše se psalo ručně. Grafologické analýzy odhalují nejskrytější detaily duševních pohnutek, které vedly ke spáchání trestných činů. Rozbor písma potvrzuje, upřesňuje a doplňuje či pozměňuje závěry, k nimž dospěli soudní vyšetřovatelé.

Čtenář se v knize přesvědčí, že písmo prozradí o každém člověku mnohem víc, než lze zjistit výslechem, psychologickými testy a jinými explorativními metodami.