Rhodos

Jeden ostrov, dvě tváře. Není žádný problém strávit celé prázdniny v trojúhelníku hotel, pláž a diskotéka. Stejně tak jednoduché je ale putování od vesnice k vesnici, od kláštera ke klášteru, při němž zapomenete, že Rhodos je po Krétě nejvýznamnějším prázdninovým ostrovem Egejského moře.

Rhodos je součástí Dodekánu neboli Dvanáctiostroví, čítajícího dvanáct ostrovů před jihozápadním pobřežím Turecka. Ve skutečnosti je ostrovů devatenáct a všechny jsou obydlené. Rhodos je největší (1398 km2, asi 70 000 obyv.), město Rhodos se 44 000 obyvateli je pak správním centrem celého souostroví, nad nímž po staleté nadvládě cizích mocností od roku 1947 znovu vlaje helénská vlajka. Nicméně sever ostrova je dnes opět v rukou cizinců, přinejmenším na pár měsíců v roce. Vedle hotelů, restaurací, diskoték a krámků se suvenýry se za hradební zdí prostírá stará část Rhodu, město světového kulturního dědictví s pozůstatky dob antických, křižáckých a východořímských. Bohatství minulých dob zde najdete na každém kroku. Z byzantské epochy, která skončila r. 1453, pocházejí četné kostely, kapličky a kláštery. Zdejší mniši a jeptišky prokazují svým hostům často zvláštní pohostinnost, s níž se však cestovatelé setkávají i vně klášterních zdí.

V každém případě poznáte původní řecký způsob života lépe na jihu ostrova, v turisticky zatím nepříliš dotčených vesnicích a obcích jako Kattavía, Asklípion nebo Síana, než na rušném a hlučném severu. Nejkrásnější pláže najdete na dosud venkovském východním pobřeží. Turistickým centrem je památkově chráněný Líndos, jehož 1000 obyvatel čelí v sezóně osminásobnému počtu turistů. To je cena za pravidelné příjmy. Vždyť existence mnoha jiných vesnic je ohrožena nedostatkem. Přitom však tento kopcovitý ostrov (200–600 m n. m.) není chudý: v časném létě se utápí v moři květů, ovoce, zeleniny a vína je zde dostatek, a dokonce i rybolov ještě stále vynáší.