Cílem této knížky je propojit ve vzájemných souvislostech užívání cannabisu a otázku identity. Obojí se dnes podílí na sociální realitě. Je málo mladých lidí bez jakékoliv zkušenosti s marihuanou, a zrovna tak málo je těch, kteří se vyhnou krizi identity, neredukovatelné pouze na krizi dospívání. Obojí má stejnou příčinu: vyčerpání historického paradigmatu. Byl-li cannabis do nynějška málo významný, bylo to proto, že obrazu společnosti i vlastní totožnosti lépe jako droga vyhovoval alkohol a nekladla-li se otázka identity, bylo to proto, že víra v pokrok a společenské instituce ještě plnily svou integrační funkci a potlačovaly existencionální pochyby. Dnes už tomu tak není. Na své životní otázky si moderní jedinci musí odpovídat vlastním rozumen. Odtud pramení zájem o teorie identity a jejich propojování s východní filosofií. Užívání cannabisu pak znamená více než pouhé uvolnění mravů. Jeho vlastnosti zintenzivňují mozkovou činnost, čímž se podílí na reflexivitě jedinců. Ukazuje se ostatně, že endogenní cannabinoidy jsou v lidském nervovém systému natolik zastoupeny, že jsou dost možná samotnou podmínkou mysli.
