"Je žralok strašný, protože požírá lidi? Je člověk strašný, protože jí ústřice? Je si žralok vědom utrpení své oběti, která křičí bolestí? Nebo její křik vnímá s uspokojením jako známku, že potrava je čerstvá, stejně jako my blahovolně pozorujeme škubání ústřic, když na jejich maso kapeme citronovou šťávu? Mimochodem, tohle není žádná obžaloba jedlíků ústřic."

Člověk a moře. Pozoruhodný vztah, který se vyznačuje láskou i nenávistí, nevědomostí i romantickými představami, zvědavostí i nezájmem. Jak vlastně funguje tento obrovský systém, z něhož jsme vzešli a o němž víme méně než o kosmu? Jak mohl v praoceánu vzniknout život a kde se vůbec vzala všechna ta voda? Proč se evoluce vydala právě touto cestou, a ne některou alternativní? Mohla nás přece stejně dobře proměnit v inteligentní tekuté matrace naplněné vodou. Každopádně to jednou zkusila - a téměř to zvládla.
Zabralo jí to čtyři a půl miliardy let tajných dějin, obrovských dramat, úžasných obratů a ojedinělých vynálezů, jakými jsou fotosyntéza, sex nebo lidé.