Lobkowiczové

Lobkowiczové jsou jedním z nejvýznamnějších a světově nejznámějších českých šlechtických rodů. Jejich historie sahá do konce 14. století. V dalším století se rozdělili na větve Hasištejnských a Popelů z Lobkowicz. Dodnes žije pouze větev popelovská, která se dělí na roudnickou primogenituru a mělnickou sekundogenituru a ty ještě na další větve. Dlouhá řada významných politiků, diplomatů, vojevůdců nebo mecenášů umění z rodu Lobkowiczů se zapsala zlatým písmem do českých dějin. Jimi shromážděná umělecká díla patří mezi nejvýznamnější soukromé sbírky umění ve střední Evropě.

Z desítek lobkowiczkých sídel uveďme např. zámky Mělník, Roudnice nad Labem a Jezeří, hrady Hasištejn nebo Střekov a Lobkowiczský palác na Pražském hradě. Kniha Lobkowiczové, Popel jsem a popel budu je první knihou o tomto rodu, která čtenáři poskytuje souhrnné informace o jeho nejvýznamnějších osobnostech, historických souvislostech, genealogii a heraldice. Seznamuje také s bezmála dvěma desítkami hradů, zámků a paláců, které rod vybudoval. – zasvěcený text popisuje dějiny rodu i jednotlivých sídel – 280 fotografií (portréty, interiéry a exteriéry sídel) – přehledné rodokmeny hlavních větví rodu Lobkowiczů.