Publikace
Válečný chirurg seznamuje čtenáře s
profesními začátky Františka Buriana, zakladatele poúrazové plastické chirurgie.
Kniha shrnuje období od roku 1912 do poloviny 20. let. František Burian prožil balkánské války v letech 1912 a 1913 jako dobrovolník v srbském Bělehradu a v bulharské Sofii, kde léčil zraněné vojáky z válečných poranění. Burian velmi pečlivě doplňoval chorobopisy, překresloval rentgenové snímky, aby mohl jednotlivá poranění dokumentovat, a tak v Bulharsku začal rozvíjet nový obor – rekonstrukční plastickou chirurgii –, obor, který jej oslovil na pražské chirurgické klinice. Po vstupu do první světové války působil Burian v uherském Temešváru, kde vedl chirurgické oddělení ve vojenské nemocnici.
V kontaktu se svou rodinou je po celou dobu prostřednictvím dopisů, proto významnou část textu tvoří korespondence, kterou si Burian vyměňoval se svou manželkou během obou válek. Z dopisů se mimo osobních sdělení dozvídáme o konkrétních zraněních vojáků a léčebných postupech, také ale o morálních dilematech lékaře uprostřed války a vzniku nového lékařského oboru.
