Teď už tě vidím

Podívat se pravdě do očí může být zatraceně těžké, když člověk ztrácí zrak.

Nicole bylo devatenáct let, když si vyslechla zdrcující diagnózu: má nevyléčitelnou oční chorobu, která ji do deseti let připraví o zrak. Na takovouto zprávu se dá zareagovat v zásadě dvěma způsoby: rozumně, nebo nerozumně. V prvním případě člověk uposlechne lékařových rad a zodpovědně se připravuje na život v temnotě. Nicole ale nemá nic takového v úmyslu.

Nikomu nic neřekne a dál žije tak, jako by žádná budoucnost neexistovala. Nechá svým životem projít několik mužů, zapíše se do cirkusové školy a procestuje spoustu zemí. Od lehkovážného bytí začne upouštět, teprve když se zamiluje a založí rodinu. Tehdy už navíc pro ni není tak snadné předstírat, že se nic neděje, protože svět před jejíma očima je čím dál rozmlženější.

Postupující nemoc ji nakonec přinutí vyjít s pravdou ven. Není to pro ni snadné, ale ani sebevětší vztek na nespravedlnost osudu nemůže Nicole ochránit před pravdou, které se celé roky snažila vyhýbat. Ale kdo ví... Možná je to právě naopak. Možná se jí nakonec uleví, když konečně najde odvahu podívat se pravdě do očí.