V roce 2001 ukončila tehdy třiašedesátiletá Madeleine Albrightová své působení ve funkci ministryně zahraničí Spojených států. Místo aby po náročném vládním angažmá trochu zvolnila, vrhla se po hlavě do nové kariéry, jež by vydala hned na několik životů: začala psát knihy a vyučovat na univerzitě, založila velkou konzultační firmu a investiční fond, a při tom všem nepřestávala působit ve prospěch demokratických institucí a hodnot doma i ve světě. Názorově se střetávala s prezidenty či premiéry, ve svých knihách varovala před plíživým návratem fašismu v mezinárodní politice, všemožně podporovala práva žen po celém světě, a především se snažila pomáhat těm, kteří nemají ani moc, ani prostředky na to, aby byli slyšet.
Madeleine Albrightová je matkou tří dcer, a tak do prvního zaměstnání na plný úvazek nastoupila až v devětatřiceti letech. „Začínala jsem pozdě,“ říká sama, „ale jakmile jsem jednou našla svůj hlas, byla jsem rozhodnutá nenechat se zase umlčet. Každá životní etapa by měla přinést ještě víc vzrušení než ta poslední.“
Její nová kniha, rozverně nazvaná Peklo a jiné destinace, nabízí nesmírně zábavnou, čtivou a osobně laděnou rekapitulaci autorčina „života po politické smrti“; někdejší ministryně zahraničí se tu ochotně dělí o důvěrné historky, a přitom zcela konkrétně a neuhýbavě píše o tom, že současnému světu chybí odvážní političtí lídři, že lži je třeba potírat ze všech sil a že starší generace jsou těm mladším leccos dlužny. Sebe sama považuje za „optimistu, který má plno obav“, a nabádá své čtenáře, aby si navzájem věřili. „Neměli bychom se bát našich sousedů,“ konstatuje, „nýbrž těch, kteří se nás pokoušejí rozeštvat.“
Kniha Peklo a jiné destinace je působivou kronikou naší doby a zároveň fascinujícím autoportrétem ženy, jež krom všech svých politických zásluh rovněž hrála na bubny před mnohatisícovým davem v Kennedyho centru, tančila ve svém obýváku s Robertem Redfordem a proměnila svou sbírku broží v nástroj mezinárodní diplomacie. Madeleine Albrightová se tu představuje se vším svým vtipem, šarmem, moudrostí a upřímností – a v oslnivé formě.
„Nesmírně pronikavá a zároveň vtipná kniha.“
– New York Times
„Humorná, sebeironická rekapitulace autorčiných dvou dekád v roli univerzitní profesorky, manažerky, matky a babičky.“
– Wall Street Journal
„V těchto upřímných a fakty naládovaných memoárech reflektuje bývalá ministryně zahraničí závěrečné fáze kariéry a přesvědčivě popisuje současný stav světa.“
– USA Today
„Bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová ve své nové knize splétá geopolitiku s příběhem svého života, a výsledkem jsou pozoruhodné, inteligentní memoáry… Autorka se ukazuje jako nadaná vypravěčka; mluví samozřejmě o svých úspěších, ale nevyhýbá se ani popisu svých neúspěchů a zklamání… Povinná četba pro všechny, kdo se zajímají o současnou politiku a roli žen v dnešním světě.“
– Publishers Weekly
