Letadla, můj osud je nová kniha Jana Čecha. Na rozdíl od předchozích knih s leteckou tématikou Droga zvaná letadla a Nazdar orlové je tato orientovaná zejména na fotografie, kterých autor udělal za 45 let práce na letištích požehnaně.
Honza nosil s sebou fotoaparát a od sedmdesátých let dělal fotografie letadel kolem sebe a tak vlastně zdokumentoval, jak se časem měnily typy letadel, které na Ruzyň přilétaly. To, co bylo vrcholem techniky v sedmdesátých létech, dnes odpočívá na odstavných plochách, v lepším případě. V horším se změnily v plechovky piva, nebo limonád. Bohatý archiv fotografií a negativů byl naskenován.
Nápad udělat knihu z autorových fotografií vznikl při autorském čtení před dvěma roky, kdy Honza provázel své vyprávění naskenovanými černobílými fotografiemi. „První dvě knížky byly ukecané a málo fotografií, tady bude jen krátký text, co jsem s daným typem zažil a hodně fotografií!“ Kniha pak ležela dva roky v nakladatelství JALNA, které vydalo předchozí autorovi knížky. Do toho vstoupil Arnošt Moucha, majitel Chebského nakladatelství Svět křídel, a projevil o knihu zájem. Autor po svolení nakladatelství JALNA předal text a fotografie Arnoštovi Mouchovi. Ten se zhrozil kolika fotografiemi se musí probírat a tak se s Honzou dohodli, že nebude od věci napsat pokračování této knihy. Protože je autor v důchodu a pracuje v zahraničí, nic by mu nemělo v pokračování bránit, protože dnes po moderních pojítkách není problém tvořit v Thajsku a vydávat v Chebu.
A tak se mohou čtenáři těšit na další knihu fotografií a vtipných textů, jak on viděl letadla, kterým zasvětil celý svůj život.
