Ač Řecko nevynalezlo divadlo, je považováno za její kolébku. Jeho počátky se datují do 5.-4. století př. n. l., kdy se v Řecku začala rozvíjet próza, filozofie a tím řečnictví a dramatu.
Drama se pak rozdělilo na tragedii (hlavní autoři byli Aischylos, Sofokles a Euripides) a na komedii, jejímž nejvýznamnějším reprezentantem byl Aristofanes. O jeho životě nevíme skoro nic, ale z jeho díla (napsal 44 her) se dochovalo 11: Acharňané, Jezdci, Oblaka, Vosy, Mír, Ptáci, Lysistrata, Ženy o Thesmoforiích, Žáby, Ženský sněm a Bohatství.
LP Supraphonu 1 18 1655 vydané v roce 1976 přineslo svým posluchačům záznam výňatků ze třech z nich ( Žáby, Jezdci a Lýsistraté).
Na jejich nahrávkách v režii Ivana Weisse a Jaromíra Pleskota se podíleli Josef Kemr, Stanislav Fišer, Čestmír Řanda, Ladislav Peček, Miloš Nedbal, Jana Hlaváčová, klára Jerneková, Sylva Turbová, Jaroslava Tvrzníková a další.
Dnes jsou již tyto záznamy i dokumentárními, neboť mnoho herců z plejády účinkujících již nežije...
